Přírodní park je jedna z forem ochrany území zavedená zákonem č. 114/1992 Sb. o ochranu přírody a krajiny. Účelem vyhlášení přírodního praku na nějakém území je v zásadě "jen" ochrana krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Dalšími formami ochrany jsou zvláště chráněná území (část třetí zákona).

Zákonná definice krajinného rázu je obsažena v § 12 odstavci 1 zákona. V odstavci 3 téhož paragrafu je uvedeno, že k ochraně krajinného rázu (určitého území) s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení využití území (která by mohla vést k poškození tohoto území). Příslušným orgánem, který vyhlašuje přírodní park je podle § 77a odstavce 2 zákona kraj - vydává o tom nařízení kraje.

Proto si nejprve rozmyslete, jaké území podle Vašeho názoru splňuje chrakteristiky území, kde může být vyhlášen přírodní park, tedy vymezte území

1. kde jsou (významně) soustředěny přírodní a estetické hodnoty;
2. které přitom není součástí zvláště chráněného území;
3. a promyslete, jaká omezení využívání tohoto území jsou nezbytná pro jeho zachování;

V případě vyhlašování přírodního parku se sice nejedná o správní řízení vedeno podle správního řádu, ale rozhodně se jedná o rozhodovací proces, který má vliv na ochranu přírody a krajiny. Proto, jste-li členy nějakého sdružení, které má za své poslání ochranu přírody a krajiny, oznamte svou účast v tomto rozhodovacím procesu.

V případě řízení o vyhlášení přírodního parku jde o rozhodovací proces vedený na základě § 12 zákona č. 114/1992 Sb., na který se subsidiárně nevztahuje správní řád, vyjma přiměřené aplikace § 3 správního řádu. Přesto jde o připravovaný zásah v území, který bude mít výrazný dopad na uplatnění či neuplatnění a rozsah ochrany zájmů chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., proto na základě analogického použití § 70 zákona se lze domáhat za sdružení vstupu do tohoto rozhodovacího procesu.

K běžné účasti sdružení ve správních řízeních viz některé naše separáty okruhu "2 - Účast veřejnosti při ochraně životního prostředí".

Na Vinohradech, 18. 12. 2003
Mgr. Pavel Černohous

ZÁKON 114/1992 Sb.
o ochraně přírody a krajiny

§ 12
Ochrana krajinného rázu
a přírodní park

          (1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

          (2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

          (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

zvláště chráněnými územími jsou podle § 14 zákona o ochraně přírody a krajiny:
a) národní parky;
b) chráněné krajinné oblasti;
c) národní přírodní rezervace;
d) přírodní rezervace;
e) národní přírodní památky;
f) přírodní památky;

takovým omezením využívání území může být například:
- omezení nové výstavby jen na současně zastavěné území;
- omezení konání určitých rušících akcí (např. motoristické závody);
- omezení vjezdu motorových vozidel;
atd.

[ tisk... ]