Na úvodní stránku

KDO JSME
   > O nás
   > Kontakty

ČÍM SE ZABÝVÁME
   > Kauzy
   > Projekty
   > Legislativa

CO NABÍZÍME
   > Separáty
   > Rozbory
   > Poradna
   > Poradna pro Prahu 11

ZÁKONY
AKTUALITY
TISKOVÉ ZPRÁVY
Na úvodní stránku
Poradna

Otázka: Kdy nejpozději musím uplatnit námitku podjatosti pracovníka stavebního úřadu?
Odpověď: Podjatost (vyloučení) pracovníků nebo členů správních prgánů je upravena usatnoveními § 9 až § 13 správního řádu viz níže. Lhůtu pro oznámení podjatosti lze stanovit (počítat) dvojím způsobem:

1) v závislosti na okamžiku, kdy se účastník dozvěděl o možné podjatost. V tomto případě se jedná o subjektivní lhůtu a ta je zákonem upravena v ustanovení § 10 takto: "Účastník řízení oznámí správnímu orgánu skutečnosti nasvědčující vyloučení pracovníka správního orgánu (§ 9), jakmile se o nich dozví." Správní úřad se sice takovým oznámením musí zabývat bez ohledu, jestli jej účastník provedl v této lhůtě či nikoli, ale to není důvod, aby se s ozámením zbytečně otálelo.

2) lhůta stanovená bez ohledu na vědomí účastníka řízení - objektivní lhůta. Takováto objektivní lhůta není správním řádem stanovena a oznámit skutečnosti nasvědčující vyloučení pracovníka můžete kdykoli v průběhu řízení (před orgánem prvního stupně), při podání odvolání a také v průběhu odvolacího řízení. Takovéto oznámení můžete podat dokonce i po skončení řízení (a nabytí právní moci rozhodnutí) --- skutečnost, že rozhodnutí vydal vyloučený (podjatý) orgán (pracovník), je dokonce důvodem pro obnovu řízení (tj. nové projednání věci, přestože již jednou bylo rozhodnuto). Obnova řízení je z tohoto důvodu možná za podmínky, že skutečnost, že rozhodnutí vydal vyloučený orgán, mohla mít podstatný vliv na rozhodnutí a zároveň nemohla náprava být zjednána v odvolacím řízení (tj. skutečnosti nasvědčující vyloučení vyplynuly najevo až po skončení původního řízení). Pro obnovu řízení je stanovena (objektivní) lhůta tří let od nabytí právní moci původního rozhodnutí. Po uplynutí této tříleté klhůty se obnova povolí (nebo nařídí) jen bylo-li původní rozhodnutí dosaženo trestným činem.

Nyní zbývá vyjasnit, jestli se na "oznámení podjatosti" vztahuje zásada koncentrace řízení či nikoli. Pravidlo koncentrace řízení je ve stavbním zákonu upraveno například v ustanovení § 36, podle kterého mohou účastníci územního řízení uplatnit své námitky a připomínky nejpozději při ústním jednání (popřípadě ve stanovené lhůtě, jestliže stavební úřad od ústního jednání upustil), jinak k nim nebude přihlédnuto. Podobně stanoví stavební zákon koncentraci řízení i pro stavební řízení (§ 61).
Touto otázkou se zabýval Krajský soud v Hradci králové ve svém rozsudku čj. 30 Ca 23/2002-17 ze dne 3. října 2002 a zodpověděl ji tak, že je zcela nerozhodné, uplatní-li účastník řízení námitku podjatosti orgánu I. stupně až v rámci odvolacího řízení (tj. po termínu koncentrace řízení), neboť jde o institut upravený správním řádem, a ten uplatnění takovýchto námitek z hlediska časové posloupnosti správního řízení nijak neomezuje.
Toto odůvodnění krajského soudu je zcela logické --- v právním státě je nezbytné, aby správní úřady rozhodovaly nezávisle a nestraně a proto nelze znemožnit "oznamování podjatosti" jen na určité stadium řízení --- byla by tak zcela vyloučena obrana proti rozhodování podajtými orgány v případě, kdy by se účastník o důvodech podjatosti dozvěděl až v následujícím stadiu řízení.

Na Vinohradech 29. května 2003
Mgr. Pavel Černohous

__________________________________________
text celého zákona naleznete na stránce zákony

71/1967 Sb.
zákon o správním řízení (správní řád)

ČÁST DRUHÁ
ODDÍL 2
Vyloučení pracovníků nebo členů správního orgánu

§ 9

(1) Pracovník správního orgánu je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

(2) Z projednávání a rozhodování před správními orgány je vyloučen také ten, kdo se v téže věci zúčastnil řízení jako pracovník správního orgánu jiného stupně.

§ 10

Účastník řízení oznámí správnímu orgánu skutečnosti nasvědčující vyloučení pracovníka správního orgánu (§ 9), jakmile se o nich dozví.

§ 11

(1) Jakmile se pracovník správního orgánu dozví o skutečnostech nasvědčujících jeho vyloučení (§ 9), oznámí to neprodleně svému nejblíže nadřízenému vedoucímu; vedoucí správního orgánu to oznámí vedoucímu nadřízeného správního orgánu a vedoucí odboru národního výboru tajemníkovi národního výboru.

(2) Podjatý pracovník správního orgánu provede pouze takové úkony, které nesnesou odkladu.

§ 12

(1) O tom, zda je pracovník správního orgánu z řízení vyloučen, rozhoduje orgán, jemuž byly důvody vyloučení oznámeny (§ 11 odst. 1); jestliže bylo rozhodnuto, že pracovník správního orgánu je vyloučen, učiní tento orgán opatření k zajištění řádného provedení dalšího řízení.

(2) Proti rozhodnutí o vyloučení pracovníka správního orgánu z řízení nelze podat samostatné odvolání.

§ 13

(1) Z týchž důvodů jako pracovník správního orgánu (§ 9) je z projednávání a rozhodování věci vyloučen i člen komise (správní komise) národního výboru, která provádí řízení.

(2) Jakmile se člen komise (správní komise) národního výboru dozví o skutečnostech nasvědčujících jeho vyloučení, oznámí to neprodleně radě národního výboru, která rozhodne, je-li člen komise (správní komise) z řízení vyloučen.

(3) Stane-li se komise (správní komise) vyloučením svých členů nezpůsobilou se usnášet, provede řízení rada národního výboru, pokud plenární zasedání národního výboru neučiní pro takový případ jiné opatření k zajištění dalšího řádného řízení.

(4) Ustanovení § 10, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 2 platí obdobně.

[ tisk... ]

3fingers 2003