Tento článek vyšel v Hobuletu dne 24. 5. 2005

V dubnovém Hobuletu č. 7 byl uveřejněn obsáhlý článek o Městském okruhu (MO), pro který je navrhován tunelový komplex Blanka. K tomu mi dovolte několik poznámek.

Varianta Blanka byla vybrána z původních šesti variant posuzovaných v roce 1994. Městská část Praha 7 a MČ Praha 6 tehdy navrhovaly trasy, které šly severněji, takže celá Praha 7 a centrální část Prahy 6 byly hluboko uvnitř okruhu. Tím se vytvořila nezbytná podmínka, aby výstavba MO odlehčila dnes přetížené ulice na Letné i ulice přes Vítězné náměstí. Při následném hodnocení však tyto varianty postupně vypadly a do územního plánu se nakonec dostala varianta Blanka s nepřirozeně vmáčknutou trasou dovnitř okruhu. Tím se nevhodně zvýhodnil MO s křižovatkou na letenské pláni pro napojení velké oblasti se značným počtem dopravních zdrojů a cílů (severní část centra, rozvojové oblasti Karlína a podél Bubenského nábřeží) přes Letenské náměstí.

Územní plán pak prošel schvalovací procedurou, aniž byly známy podrobné údaje o tom, jak bude Blanka fungovat. Dostatečně podrobné modelové výpočty, ze kterých je možné odvodit vliv Blanky na zatížení okolních komunikací, jsou známy až od roku 2000. Ukázalo se, že v roce 2010

• zatížení křižovatky na Letenském náměstí proti roku 2000 neklesne, ale vzroste na 106 %,
• ve Veletržní ulici zůstane cca 35 tisíc vozidel za den,
• tunel Stromovka nebude používán dopravními vztahy Bubenského nábř. a území dále na jih,
• v situaci, že je Pražský okruh (PO) vybudován a MO chybí, směřuje od Špejcharu ¾ dopravy na jihovýchod a jen ¼ na severovýchod (Partyzánská – Pelc Tyrolka).

Původní předpoklady zpracovatelů územního plánu o příznivém působení Blanky na odlehčení Letné se tak nepotvrdily. MO sice odvede část průjezdné dopravy z Letné, ale zároveň sem – svojí atraktivitou velkokapacitní komunikace bez úrovňových křižovatek – přitáhne dopravu z jiných komunikací a tím zatíží Letenské náměstí novou průjezdnou dopravou. MO Blanka tak nesplňuje zadání územního plánu v bodě „síť pozemních komunikací utvářet tak, aby město jako celek i jeho jednotlivé části byly chráněny před dopravou, která v nich nemá svůj zdroj nebo cíl“.

Z modelových výpočtů také vyplývá, že Letnou i řadu dalších komunikací v severní polovině Prahy významně odlehčí samotná výstavba PO Ruzyně – Březiněves. Naproti tomu následná výstavba severní části MO naopak zavede mnohatisícové objemy nové průjezdné dopravy na navazující komunikace, které procházejí obytnými čtvrtěmi, zejména na ulice Patočkovu, Svatovítskou, V Holešovičkách a Spojovací. Řešením není ani souběžná výstavba obou okruhů, dokud není předem vybudována přeložka Prosecké radiály mimo ulici V Holešovičkách a není řešeno odlehčení tahu Patočkova – Bělohorská – Karlovarská.

Vzhledem k tomu, že byla odložena příprava a výstavba severozápadní části PO, je z několika důvodů nutné odložit také výstavbu celé severní části MO Malovanka – Pelc Tyrolka. Vznikla tak příležitost zásadně přehodnotit její polohu. K tomu se nabízí kombinace dřívějších variant P6 (s tunelem pod Juliskou) a „Dana“ s tunelem pod Vltavou a dalším průběhem podle varianty Blanka. Tato kombinace by měla odstranit nevýhody všech původních variant.

O zásadních závadách MO Blanka byla řeč i na setkáních členů Rady MČ Praha 7 A. Liebermana s občany, která konala 18. dubna a 4. května. Sympatické je, že zástupce starostky Tomáš Vavřinec nabídl zprostředkovat o dopravní problematice MO odbornou debatu.

Ing. Jan Klika