V reakci na opakované televizní svědectví o rozestavěném sporném objektu při ul. Lumírova a Na Bučance v Praze 4 uvádí naše sdružení to, co ví o chování úředníků stavebního úřadu v Praze 4. Jde o ukázkový příklad naprostého a podle všeho i vědomého a chtěného selhání a nezákonnosti, zcela jednoznačně ve prospěch stavebníka. Obdobných případů je v Praze 4 bohužel více.

Petr Kužvart, který sdružení ve věci zastupoval, uvádí:
„V půli roku 2005 jsme se od odboru životního prostředí a územního rozvoje Úřadu MČ Praha 4 dozvěděli, že tento úřad vede řízení o kácení mimolesních dřevin v zájmu zhotovení jakési stavby. Ze spisu jsme získali územní rozhodnutí, vydané 13. září 2004. Řízení vedla Ing. Andrea Pospíšilová a rozhodnutí podepsala Ing. Marcela Pavlová, vedoucí stavebního úřadu v Praze 4. Na zjištění, že u pohledově exponovaného objektu, který si navíc vyžaduje pokácení dřevin (proto jsme ze zákona měli dostat možnost do řízení vstoupit) jsme reagovali v červnu 2005 podáním na stavební úřad, kde jsme oznámili vstup do správního řízení, upozornili, že rozhodnutí nemůže být v právní moci, požadovali jeho doručení a rovnou podali i odvolání. Pouze pro jistotu (abychom mezitím neztratili důležité lhůty) jsme podali i návrh na obnovu územního řízení. Navíc jsme požádali o informace o následném stavebním řízení. Toto podání jsme poslali i na odbor stavební Magistrátu hl. m. Prahy.

Následovalo ticho a nečinnost. Mezitím bezpochyby probíhalo před námi pečlivě utajované stavební řízení. I do něj jsme podle zákona měli mít právo vstoupit. Stavební povolení jsme však do dnešního dne ani neviděli. Potichu byla tedy stavba povolena a nyní se utěšeně betonuje. Pro pobavení publika nám ing. Pavlová nyní zamítla návrh na obnovu územního řízení…. Jde o v Praze 4 běžný způsob naprosto nelegálního úřednického švindlu v neprospěch občanů Prahy 4, rezidentů z dané lokality a v rozporu se zákonem definovanými veřejnými zájmy. Naopak takovým postupem se stavební úřad sám degraduje na výkonnou agenturu stavebníka.“

Samozřejmě, že nad jmenovanými úřednicemi drží ochrannou ruku kamarila, jež ovládá politické (volené) vedení městské části. Dokud jí podřízené úřednice poslušně slouží a přičinlivě „zařizují“, co si vrchnost přeje, jsou jejich nelegality beztrestné a televizním pořadům se mohou akorát tak smát. Až půjdeme v Praze 4 na podzim ke komunálním volbám, měli bychom si na tento Augiášův chlívek vzpomenout a stálo by za pokus, zatočit s ním!

Nicméně je nutno se zeptat, jak ve věci pracovaly klíčové dotčené orgány, jež chrání životní prostředí a kulturní dědictví. Odbor životního prostředí a územního rozvoje, vedený v Praze 4 Jarmilou Alexandrovou, je rovněž naprosto poslušnou posluhou vrchnosti. Má ke všem, i k velice kontroverzním stavbám jediné stanovisko: „bez připomínek“. A památkáři? Ti politováníhodným způsobem soustavně selhávají docela podobně. Jen není jasné, co dělalo vedení Národní kulturní památky Vyšehrad, jež přece mělo být účastníkem obou správních řízení a bylo povinno ochraňovat jak památkové chráněnou pevnost, tak i ochranné pásmo kolem ní. Takto si nechalo hned vedle cenného raně barokního pevnostního vestverku postavit naprosto bezohlednou obludnost, což dokumentuje níže přiložená aktuální fotografie.

Jmenované úřednice Prahy 4 nejsou zjevně způsobilé vykonávat veřejnou správu podle zákona a měly by ze svých funkcí odejít. Posluhovat vrchnosti jim ale jde dobře – a tak se nic nezmění!

V Praze dne 24.5. 2006

Další informace včetně veškerých podání a písemností v této věci jsou k volné dispozici.
kontakty: e-mail: petr.kuzvart@ecn.cz, tel.č.: 241 432 972