Městský okruh Blanka jako spojnice městských „dálnic“ – velkokapacitních radiál chuchelské a prosecké je pozůstatkem zastaralé koncepce roštu magistrál z 50. let, které měly těsně obepínat historické jádro Prahy. Proto již v roce 1990 komise nezávislých odborníků, která pracovala půl roku pro vedení pražské radnice, navrhla pro severní část roštu (dříve přejmenovaného na střední dopravní okruh) zásadní změny

1. Strahovský tunel považovat pouze jako propojení ulic sloužících pro objezd památkové rezervace a nikoli jako součást velkokapacitního středního okruhu,
2. střední okruh nezatahovat do vnitřního města a dokončit ho v „dálničních“ parametrech jen jako jihovýchodní polookruh z Letňan přes Štěrboholy do Stodůlek.

Praha má totiž výraznou nerovnováhu v rozložení dopravních zdrojů a cílů kolem rezervace: jihovýchodní kvadrant je čtyřiapůlkrát větší než severozápadní. Proto na severozápadě i do vzdáleného výhledu bohatě stačí jen jedna obchvatová „dálnice“. Dopravu ve vnitřním městě bude beztak třeba omezovat, protože neomezované nároky individuální automobilové dopravy se do vnitřního města prostě nevejdou. To se sotva kdy změní, stejně jako fakt, že centrum a navazující území leží ve špatně větrané kotlině a má proto zvýšený nárok na ochranu před znečišťováním automobilovou dopravou. Jako první stavbu silničního okruhu po dokončení jeho krátkých úseků na východě a západě komise navrhla vybudovat jeho severozápadní část – obchvat Ruzyně – Březiněves.

Poté, co vedení města odmítlo hospodárné návrhy nezávislé komise, a po následném vývoji, který byl již zcela v režii stavební lobby, prosazující co nejdražší koncepce a projekty, dospělo řešení dopravy na severozápadě Prahy až do dnešní absurdní a konfliktní situace

Severní část někdejšího roštu – dnešní MO Blanka z Malovanky na Pelc Tyrolku

1. vytváří atraktivní městskou diametrálu a tím opakuje zhoubný účinek severojižní magistrály (zatahování dopravy do vnitřního města na navazující ulice v obytné zástavbě místo potřebného odlehčení obchvatem na okraji města) a paralyzuje odlehčující účinek Pražského okruhu,
2. zneužívá severojižní páteř Dejvic včetně Vítězného náměstí jako chybějící severní radiálu mezi MO, Pražským okruhem a rozvojovou oblastí V. Přílepy – Roztoky,
3. dopravně přetěžuje křižovatku na Prašném mostě, která soustřeďuje napojení celé poloviny Prahy 6 (včetně severní radiály) a také důležitých spojení mezi MO východ a místní sítí v Břevnově, která po výstavbě Břevnovské radiály chybí na Malovance vlivem špatného řešení této křižovatky,
4. v kombinaci se špatným řešením MÚK Malovanka také předurčuje devastující vedení Břevnovské radiály v prostoru Patočkovy ulice a kolem kláštera,
5. neodlehčuje Letnou v důsledku chybného zaboření trasy Blanka od Malovanky dovnitř okruhu s křižovatkou na Letné, což přetěžuje Letenské náměstí a tunel (vznik vnitřní radiály do centra a Karlína, při přetížení odklony do Veletržní, Letohradské a Kostelní),
6. v době mimořádných omezení provozu na MO, která jsou (podle studie bezpečnosti provozu) pravděpodobná každý den, zavádí zvýšené objemy dopravy do památkové rezervace a na Letnou, na Letnou tak dokonce znovu zavádí kamionovou dopravu,
7. vlivem nevhodného trasování (hloubené tunely v ulicích, kudy vede tramvaj a trasa dopravních okruhů I+II) vyžaduje tříleté přerušení tramvajové dopravy, kde cestuje denně cca 53 až 76 tisíc osob (autobusy náhradní dopravy by uvízly v zácpách, pokud předtím nebude zprovozněn severozápadní obchvat),
8. nefunguje při povodni následkem trasy MO na Pelc Tyrolce a za ní, navržené do aktivní zóny Vltavy (rozpor s vodním zákonem, chybně umístěný úsek také znehodnocuje celou zbývající nákladnou část stavby),
9. poškozuje životní prostředí, neboť způsobí značný vzrůst zatížení v oblasti, kde jsou již dnes překročeny přípustné limity znečištění ovzduší – poškozování životního prostředí je trestným činem a trestná je i příprava takového činu (jde o ulici v Holešovičkách uprostřed obytné čtvrti Rokoska a poblíž některých pavilonů nemocnice Bulovka),
10. je stavbou, jejíž provozuschopnost (i samotná výstavba) je podmíněna předchozí výstavbou severozápadní části Pražského okruhu, tj. obchvatu Ruzyně – Březiněves, protože není dimenzována na podstatné zvýšení dopravního zatížení, pokud by nebyl předem zprovozněn vnější obchvat – bez něho by se atraktivní “Blanka” beznadějně ucpala. Příprava obchvatu se však vlivem špatné územní přípravy dostala do slepé uličky (zpracovaná dokumentace pro územní rozhodnutí není v Suchdole v souladu s územním plánem a v Dolních Chabrech obsahuje jinou trasu, než prošla procesem EIA a podle níž dosud nebyl změněn územní plán, patrový most v sousedství mimoúrovňové křižovatky je technický nesmysl a navíc nevyhovuje provozně bezpečnostním požadavkům). Nejprve bude nutné napravit tato pochybení a proto lze předpokládat zprovoznění obchvatu až cca v roce 2014. Dnešní snaha o zahájení výstavby MO Blanka tak nemá žádné opodstatnění (kromě utracení miliard). A vzhledem k zásadním chybám trasy Blanka nemá smysl ani pokračování výstavby MÚK Malovanka, která má sama o sobě vážné nedostatky (kromě výše uvedených i např. výtahové přístupy k zastávce autobusů MHD a na lávku pro pěší, povrchové vedení MO a nadměrnou velikost celé mimoúrovňové křižovatky uprostřed obytné oblasti).

Vlivem zásadních chyb trasy MO Blanka zjištěných až po schválení územního plánu zmizel i důvod nadále označovat tuto stavbu za veřejně prospěšnou. Prvořadým veřejným zájmem ve skutečnosti není velkokapacitní propojení mezi Strahovským tunelem a Proseckou radiálou, ale odvedení tranzitní dopravy západovýchodního směru ze severní poloviny Prahy, které zde na dlouhou dobu dostatečně odlehčí uliční síť. A k tomu slouží severozápadní obchvat, jak vyplývá i ze schématu priorit ve Strategickém plánu hl. m. Prahy.

Odklad výstavby MO v severozápadním kvadrantu (která magistrálu v centru beztak neodlehčuje) umožní přehodnotit jeho trasu. Potřebný je odsun od památkové rezervace do trasy vyklenuté kolem území centrální části Prahy 6 a Prahy 7, které si zaslouží ochrannou funkci MO nejméně tak, jako např. Strašnice a Michle. V Podbabě za tratí trasa (tzv. MO Juliska) naváže na sedleckou radiálu pro spojení s Pražským okruhem a příměstskou oblastí. Další výstavbu MO bude třeba přenést do Libně a společně s dosavadním záměrem tzv. Libeňské spojky (ale v ražené variantě) vybudovat definitivní napojení Prosecké radiály na MO na Košince. Přeložka Prosecké radiály mimo ulici V Holešovičkách je totiž druhou podmínkou pro dostavbu severní části MO. Ta se stane závěrečnou etapou výstavby MO a bude mít pro škodlivý diametrální průjezd mnohem méně atraktivní polohu než MO Blanka.

Omezení výstavby MÚK Malovanka (nyní jen na využití vybudovaného přemostění ke zkapacitnění stávající křižovatky a tím i Strahovského tunelu, které je potřebné pro uzavření průjezdu přes rezervaci) a zrušení smlouvy na výstavbu MO Blanka způsobí nesrovnatelně menší škody než předčasné rozestavění nesmyslné trasy MO Blanka za cca 28 miliard. Úsporu větší části této částky bude jistě možné lépe využít pro nyní potřebnější účely včetně velkorysejšího řešení čistírny odpadních vod, které by co nejméně poškodilo okolí trojského zámku.

Nápravou chybné dopravní koncepce pražské radnice po roce 1990 je ještě možné zachránit Prahu před zničujícími dopady další diametrální automobilové magistrály. Návrh nové koncepce MO je připraven (viz obrázek pod textem - návrh Ing. Jana Kliky).

Jan Klika,
stavební inženýr s praxí v územním plánování
jan_klika@centrum.cz