Tisková zpráva Atelieru pro životní prostředí a Ekologického právního servisu

Ve stínu „ústavní krize“ se připravuje jedna z nejzávažnějších změn právního řádu, která se v tomto volebním období udála. Poslanci chtějí bezprecedentně sáhnout na soukromé vlastnictví. Záminkou k tomu jim je vděčné téma urychlení výstavby dálnic a elektráren.

Snadné a rychlé výstavby dálnic a elektráren chtějí dosáhnout tak, že vlastníkům nemovitostí stát odejme majetek bez toho, aby za něj současně zaplatil adekvátní náhradu. O té se bude muset občan dohadovat až ve chvíli, kdy stavební technika vyrazí na jeho pozemky a soudit pravděpodobně ještě dlouhá léta poté. Spousta vlastníků nemovitostí proto může přijít o majetek, aniž by dostali adekvátní náhradu a aniž by měli účinný přístup k soudní ochraně.

Problémy státu s výkupem a přípravou pozemků pro stavby infrastruktury, způsobené špatnou koordinací projektování a nedostatkem schopnosti vyjednávat s vlastníky nemovitostí, poslanci populisticky řeší na úkor konkrétních vlastníků nemovitostí. Ti přitom ve většině případů nemají zájem stavbám bránit, chtějí však spravedlivou náhradu v penězích nebo výměnu pozemků. Paní Ing. Věra Koloničná o zkušenosti s Ředitelstvím silnic a dálnic říká: „Našla jsem si podobné pastviny ve vlastnictví státu u nás v obci jako ty, které mě berou. Chtěla jsem dohodu a výměnu pozemků 1:1 bez dalších finančních nároků. Vůbec na moji snahu o dohodu nereagovali a okamžitě mě začali vyvlastňovat.“ Podle současného zákona se paní Koloničná alespoň nemusí obávat toho, že by stavba na jejich pozemcích začala dříve než dostane peníze. Této praxi však poslanci chtějí učinit přítrž a nemovitosti začít v podstatě znárodňovat.

„Tyto poslanecké návrhy jsou nepochybně v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, prolamují ochranu a rovnost vlastnického práva a neumožňují včas se domoci prostřednictvím žaloby spravedlnosti“, hodnotí návrhy Luděk Šikola, právník Ekologického právního servisu.

To, že obavy o včasné vyplácení náhrad za takto vyvlastněné pozemky nejsou plané vyplývá ze skutečnosti, že stát (a následně kraje, na které převedl některé silnice) se od roku 1989 nedovedl vypořádat s vlastníky pozemků, na kterých za minulého režimu stavěl silnice bez ohledu na jejich vlastnictví. Jedná se řádově o desítky procent rozlohy všech silnic. Jestliže ani po dvaceti letech nebylo těmto vlastníkům zaplaceno za jejich pozemky, kdy bude zaplaceno vlastníkům, kterým by byly podle navrhované novely sebrány pozemky s tím, že náhrada se vyřeší někdy později?

"Problémy s výkupy pozemků si způsobuje samo ŘSD - vlastníkům v návrzích smluv nabízí pouze vyhláškovou cenu, která je zpravidla znatelně nižší než tržní cena jejich pozemků. Náhradu ve výši tržní ceny tak v důsledku postupu ŘSD mohou lidé dostat pouze pokud je jim daný pozemek vyvlastněn. Právě to je podle našeho důvodu jedním z nejčastějších důvodů, proč dochází k vyvlastňování“, shrnuje své zkušenosti advokát a právník Ateliéru pro životní prostředí, Pavel Černohous.

Jak ukazuje slovenský příklad, řešením pro výkup pozemků je místo prolamování ústavních práv vlastníků nemovitostí, spíše systémová úprava vyšší výkupní ceny. Slovenský zákon vlastníkům, kteří prodají státu své pozemky a domy ihned, nabízí kupní cenu ve výši 1,2 násobku ceny tržní, oceňuje tak vlastníky, kteří soukromé vlastnictví obětují ve prospěch dopravních plánů státu.

Nevládní organizace se důrazně ohrazují proti poslaneckému návrhu zákona o urychlení výstavby dopravní a technické infrastruktury a novele vyvlastňovacího zákona a požadují, aby tyto návrhy byly staženy z programu Poslanecké sněmovny.

Kontakty:
Mgr. Luděk Šikola, Ekologický právní servis, 731 177 074, ludek.sikola@eps. cz
Mgr. Pavel Černohous, Ateliér pro životní prostředí, 608 901 291, pavel@cernohous. cz