koncept vyhlášky o zeleni

Smyslem tohoto konceptu je vymezení problematiky, která by měla být vyhláškou řešena a určení způsobů, jak bude řešena (tedy ne konkrétní znění jednotlivých ustanovení, jejich přesné umístění a označení v rámci vyhlášky). Proto jestliže by podle Vašeho názoru mělo být řešení nějakého problému přidáno či ubráno, sdělte nám svůj názor.

Spolu s tímto konceptem předkládáme dvě přílohy
- vyhlášku o zeleni v městě Brně č. 10/1994 (zde), která vcelku podrobně upravuje ochranu či tvorbu zeleně v procesu územního plánování a povolování staveb (s tím, že bychom rádi prodiskutovali kterou část její úpravy by bylo vhodné převzít)
- pražskou vyhlášku o ochraně veřejné zeleně č. 6/2001 Sb. HMP (zde), která je vlastně jen souborem zákazů určitých činností v zeleni - některé z těchto zákazů by se určitě měly objevit v části vyhlášky upravující chování ve veřejné zeleni. A to je opět předmět, který bychom chtěli prodiskutovat - které zákazy, v jakém druhu zeleně?

Působnost
tato vyhláška je závazná pro orgány státní správy, orgány samosprávy hlavního města Prahy a všechny osoby při jejich činnostech působících na území hlavního města Prahy

Vymezení pojmů
- zelení se rozumí soubor živých rostlin a pozemků, staveb či technických zařízení tvořících s rostlinami funkční (kompoziční…) celek (více do detailů viz Brno)
- veřejnou (městskou) zelení se rozumí veřejně přístupná zeleň (byť jen po určitou část dne) a to zejména zahrady, parky a sady, trávníky, záhony a zeleň na náměstích či ulicích včetně stromořadí (alejí) a zeleně v přenosných nádobách, jakož i jednotlivě rostoucí stromy a keře. (Olomouc)
V případě jednotlivě rostoucích dřevin je součástí zeleně i ta část pozemku, která je uzpůsobena k umožnění růstu dřeviny či její ochraně.

Rozdělení (klasifikace) zeleně

Má smysl provést formální rozdělení veřejně přístupné zeleně?
- historické zahrady (uzavíratelné areály) a historické parky
- parky
- náměstí uliční (jednotlivá) zeleň
- rekreační (pobytová) zeleň (louky u vody, lesy…)
Toto rozdělení by bylo využitelné pro stanovení různě přísných omezení pro návštěvníky a také pro pravidla údržby.

Ochrana (existující) zeleně
- obecný zákaz ničit + příkaz chovat se šetrně a provozovat aktivity takovým způsobem, aby zeleň byla narušována co nejméně
- zákaz narušování estetických a jiných funkcí zeleně (v zeleni u silnice je reklama, do parků jsou umísťovány poutače atd…),
- možnost aby správci veřejné zeleně (městské části?) zakázali vyjmenované činnosti v určité zeleni podle její kategorie (+osazení informace o těchto zákazech u vstupů)
- nedotčení omezení a zákazů vyplývajících z jiných předpisů (zákon o lesích, zákon o vodách, rozhodnutí vlastníka…

Povinnost průběžné údržby
- zeleň má být průběžně udržována, tj.
úklid věcí, které do zeleně nepatří (černé skládky atd.),
údržba v souladu s účelem zeleně (pravidelné sekání, prořezávání, odstraňování náletů) +nutnost dodržovat plány péče, jedná-li se o chráněná území
- není-li udržována stanovit rozhodnutím provedení údržby (na návrh, z vlastního podnětu)
- není-li na výzvu údržba provedena, provede ji město (městská část) na náklady vlastníka pozemku

Je vhodné stanovit různá pravidla průběžné údržby podle charakteru zeleně - jak by se lišila?

Zakládání zeleně
- povinnost založit v místech kde má být (podle kategorie pozemku, vydaných rozhodnutí), ale není
- povinnost v co největší míře zakládat zeleň při výstavbě, rekonstrukcích a jiných úpravách prováděných na pozemcích - každý investiční záměr musí řešit otázku zeleně tak, aby tvořila životaschopný celek (tj. nejen 20cm široké pásky mezi zdí a silnicí)
- kde není územním plánem stanoven regulativ, musí být zeleň mít v rámci stavby alespoň takový podíl, jaký je u okolní (obdobné) zástavby
=> povinnost investora odpovídajícím způsobem navrhnou projekt
=> povinnost stavbeního úřadu umístit/povolit jen takovou stavbu, která dané podmínky splňuje
(tuto část podrobně upravuje brněnská vyhláška - viz příloha - co z ní by bylo vhodné převzít do pražské vyhlášky?)
- povinnost města zakládat zeleň v nových lokalitách (změna na zeleň) - tj. ji vyprojektovat a tento projekt realizovat
(za jakých podmínek má mít město (městská část) tuto povinnost? určitě má být městem zeleň zakládána tam, kde ji územní plán předpokládá

Koncepční činnost
- povinnost úřadů městských částí vést evidenci/přehled ploch vhodných pro založení zeleně a pro náhradní výsadbu a tuto průběžně aktualizovat (§ 9 odstavec 2 zákona 114/1992 Sb.). Mělo by být součástí této evidence i určení vhodných druhů dřevin pro daný pozemek?
- (při rekonstrukcích) ukládání sítí do kolektorů či tak, aby nebránily výsadbě stromů na pozemcích či v ulicích, ve kterých jsou vedeny
- vedení přehledu o využití v současnosti zastavěných ploch a pozemků určených k zastavění (územní plánování +ochrana ZPF),
- při územním plánování (velmi podrobnou úpravu obsahuje brněnská vyhláška - viz příloha - co z ní by bylo vhodné převzít do pražské vyhlášky?)
- povinnost vlastníka pozemků (správce) vypracovat úpravu (nový) plánu péče o území (lesního hospodářského plánu) a požádat o jeho schválení- to v případě, že došlo k významným změnám v území, pro které je plán vypracován (či v bezprostředním okolí) anebo jestliže se při jeho realizaci ukážem že je nevyhovující.
- pravidelné vytváření fondu zeleně - finančního i pozemkového (na údržbu zeleně, její zakládání, na výměnu - získání pozemku určeného pouze pro zeleň (zejména tvorba ÚSES) od soukromníka atd.);
Řízení dotýkající se zeleně (+účast veřejnosti na rozhodování o zeleni) - stanovení kriterií pro posuzování výjimečnosti povolení nějaké činnosti v zeleni či umístění stavby/zařízení do zeleně
- nařízení náhradní výsadby co nejblíže místu kácení tak, aby se co nejvíce jednalo o smysluplnou náhradu kácených dřevin +dojde-li ke kácení v souvisle zastavěné oblasti (či dokonce v oblasti blokové zástavby), pak přednostně výsadba stromořadí v okolních ulicích či ve vnitrobloku (§ 9 odstavec 1 zákona 114/1992 Sb.- "přiměřená náhradní výsadba")
- nařizovat náhradní výsadbu s ohledem na ekologickou hodnotu pokácených dřevin (např. aby objem korun dřevin vysazených jako náhrada byl odpovídal v třetím roce od výsadby 1/2 objemu korun pokácených dřevin/avšak neořezaných na holý kmen/ nebo podobně podle obvodu kmene)
- možnost kohokoli podat návrh na odstranění stavby/zařízení ze zeleně (veřejné) a povinnost vést o tom řízení +určení, že smluvní ujednání, která toto nereflektují jsou neplatná (nemožnost vymáhat smluvní pokutu za nemožnost užívat reklamní zařízení, které bylo na návrh odstraněno)
- právo volně k nahlížet a pořizovat si kopie (či právo na kopii) z přehledů a evidencí vedených magistrátem a úřady městských částí (evidence pozemků vhodných k náhradní výsadbě, přehled o využití v současnosti zastavěných ploch a pozemků určených k zastavění, přehled o uložených náhradních výsadbách/zaplacených odvodech…)
- povinnost informovat veřejnost o chystaných zásazích v zeleni (výstavba, rozsáhlejší "rekonstrukce" či údržba) - například osazením informačních tabulí na přístupových cestách k zeleni, které se má zásah týkat

odůvodnění pro účast každého občana v řízení týkajícím se zeleně:
- právo na příznivé ž.p. + demokratický stát občanů podílejících se na správě veřejných věcí
- (u veřejně přístupné zeleně) - mají ji právo užívat a její změny (zásahy do ní) se tohoto práva mohou dotknout - tedy účast podle správního řádu
- město má ve své působnosti vydat vyhlášku k ochraně životního prostředí a zeleně a tedy může (není-li to "contra lege") určit i procesní pravidla

nápravná opatření a sankce
- stanovit pravomoc zakázat určitou škodlivou činnost či nařídit provedení nápravy
- dát možnost orgánu města provést nápravu na náklady toho, kdo by ji jinak měl provést sám

- v případě fyzických osob je možné stanovení sankcí odkazem - "porušení některé z povinností stanovených touto vyhláškou (vyjmenovat je jednotlivě?) je přestupkem"
- v případě porušení právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami bude potřeba jednotlivé delikty vyjmenovat a stanovit příslušné sankce

O výši sazeb a seskupení deliktů do skupin se stejnou sazbou bude vhodnější uvažovat až po stanovení jednotlivých povinností, přesto: jaká by měla být obecně dolní a horní hranice sazby?