Kulturní památky jsou velmi významnou součástí životního prostředí, našehokulturníhodědictví. Oproti přírodě mají památky jednu velikou nevýhodu -
nemohou regenerovat - co kdo jednou zničí, již nelze napravit!
(v přírodě může vyrůst nový strom namísto pokáceného --- avšak větší zásahy mohou být a často jsou také fatální!).
Jistá možnost účasti na ochraně památek zde již je, podrobněji viz
separát 10.2
"K účasti občanských sdružení v řízeních před orgány státní památkové péče". Avšak jedná se jen o částečnou a celkově nedostatečnou možnost účasti.
Proto se snažíme o to,
aby i v oblasti ochrany památek byla možná přímá účast veřejnosti ve správních řízeních
- za tím účelem jsme spolu s
Památkářskou obcí českokrumlovskou připravili
návrh novely
zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči,
(text zákona - viz stránku
zákony)
- v případě,že souhlasíte s tím, aby veřejnost měla právo se účastnit řízení, ve kterých se jedná ochraně památek,
podpořte prosím níže uvedenou
petici ! Děkujeme.
N á v r h zapracování účasti veřejnosti do památkového zákona
(text zákona - viz stránku
zákony)
Níže podepsaní navrhují vložení nového ustanovení do závěrečné části stávajícího zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění:
§ 44a
(1) Občanské sdružení nebo jeho místně příslušná organizační jednotka oprávněná jednat vlastním jménem (dále jen "občanské sdružení"), pokud je podle svých stanov zaměřeno na ochranu kulturních památek nebo historického a kulturního dědictví, má právo být účastníkem správního řízení vedeného podle tohoto zákona nebo řízení, v němž může být dotčen zájem tímto zákonem chráněný, a za tím účelem písemně žádat orgány státní památkové péče nebo jiné úřady veřejné správy, aby je neprodleně informovaly o zahajovaných správních řízeních nebo připravovaných opatřeních, při nichž může dojít k dotčení zájmů chráněných tímto zákonem.
(2) Písemnou žádost o informování o zahajovaných správních řízeních nebo připravovaných opatřeních musí občanské sdružení vždy před uplynutím roku od poslední žádosti podat znovu.
(3) Občanské sdružení podle odstavce 1 se stává účastníkem správního řízení, pokud své účastenství v něm písemně oznámí příslušnému orgánu do 15 dnů od obdržení informace o zahájení správního řízení. Pokud není v rozporu s tímto zákonem o zahájení informováno, ač o to písemně požádalo podle odstavce 1 a 2, počítá se tato lhůta ode dne, kdy se občanské sdružení dozví, že je správní řízení vedeno.
(4) V případě rozhodování, při němž je vyloučeno užití obecných předpisů o správním řízení, občanskému sdružení podle odstavce 1 příslušný orgán zároveň s písemnou informací o připravovaném opatření určí přiměřenou lhůtu, v níž se občanské sdružení může seznámit s připravovaným opatřením a jeho podkladem a v níž se k němu může písemně vyjádřit. Tato lhůta nesmí být kratší než 7 dní od doručení písemné informace.
________________
P O Z N Á M K Y k návrhu § 44a :
Tuto úpravu si vyžadují jak požadavky Aarhusské úmluvy, tak i vládní památkové koncepce z roku 1998. Je nutno vyjít rovněž ze zkušeností se zákonem č. 114/199 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 70, odst. 2 a 3).
Plnoprávná účast zástupců dotčené a zainteresované veřejnosti v praxi funguje jako racionální oponentura a pojistný mechanismus, působící proti bohužel častým selháváním orgánů památkové péče zejména nižších instancí. Ty jednají příliš často pod silným tlakem zcela protipamátkových zájmů a samy potřebují a pociťují potřebu mít v rozhodovacích procesech v zájmu vlastní nestrannosti a objektivity protiváhu takovýchto zájmů.
Je nutno upozornit, že uvedené ustanovení je možno bez větších problémů zapracovat i do případného nového komplexního návrhu nového památkového zákona.
__________________________
Velice vás vyzýváme, vážení čtenáři, k
podpoře
tohoto návrhu, ať již se bude jednat o dílčí novelizaci stávajícího zákona, nebo půjde o přípravu úplně nového návrhu úpravy státní památkové péče. Pokud to budete považovat za účelné a vhodné, oslovte svého poslance či senátora a seznamte jej s tímto návrhem. Vyzvěte jej k tomu, aby s návrhem v parlamentu dále pracoval.
autoři návrhu:
PhDr. Zbyněk Dočkal, památkář, starosta Památkářské obce českokrumlovské
JUDr. Petr Kužvart, environmentální právník
MUDr. Martin Šerák, památkář
P e t i c e za účast veřejnosti při ochraně památek
Vládě a členům parlamentu ČR
PAMÁTKY - VĚC VEŘEJNÁ
Petice za naplnění práva veřejnosti chránit kulturní dědictví
Vážené dámy a vážení pánové,
v nedávné době jste zamítli novelu zákona č. 114/1992 Sb., která měla výrazně omezit právo veřejnosti účastnit se rozhodování o ochraně přírody a krajiny. Potvrdili jste tím, že účast veřejnosti na rozhodování o věcech veřejného zájmu je oprávněným atributem občanské společnosti a že nezbytně patří do demokratického právního řádu České republiky.
Součástí životního prostředí a předmětem veřejného zájmu jsou i kulturní památky. Jejich ochrana však dosud postrádá takové demokratické mechanismy, jako je právo veřejnosti na včasné informace o zamýšlených zásazích do památek a jejich prostředí a právo občanských sdružení účastnit se řízení vedených správními orgány, v nichž se o osudu památek rozhoduje.
Návrh nového památkového zákona ani po deseti letech od pádu totality s uplatněním takových práv veřejnosti nepočítá. Přitom je zjevné, že absence veřejné kontroly nad činností správních orgánů vede k častému poškozování památek v důsledku upřednostňování protichůdných, zejména komerčních zájmů a umožňuje rozmach korupce. Účastenství ve správních řízeních je až na výjimky stále upíráno dokonce i památkovým ústavům, které sice povinně zajišťují odborné podklady pro správní řízení, ale správní orgány je ve svých rozhodnutích nemusí respektovat.
Žádáme Vás proto, aby demokratické mechanismy, již sedm roků uplatňované v denní praxi ochrany životního prostředí, byly v českém právním řádu zavedeny i v úzce související oblasti ochrany kulturního dědictví, tedy aby v památkovém zákoně bylo urychleně zajištěno
1)
právo veřejnosti na veškeré, včasné a úplné informace o záměrech zásahů do kulturních památek a jejich prostředí a
2)
právo občanských sdružení zaměřených na ochranu kulturního dědictví a památkových ústavů na účast v řízeních vedených správními orgány.
Žádáme Vás, abyste tuto změnu zajistili neprodlenou
novelizací
stávajícího zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a následně princip přímé účasti veřejnosti na hájení veřejného zájmu a zajištění odbornosti v rozhodování o osudu kulturního dědictví zakotvili i do nového památkového zákona. Touto změnou zároveň podpoříte tolik potřebný rozvoj občanské společnosti.
V Českém Krumlově 17. listopadu 1999
Petiční výbor:
PhDr. Zbyněk Dočkal, starosta Památkářské obce českokrumlovské
Ing. Václav Drbohlav, předseda obč. sdružení Obrana životního prostředí
PhDr. Vladimír Just, publicista
Mgr. Naděžda Kalousová, ředitelka Nadace Pro Bohemia o.p.s.
Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, rektor Akademie výtvarných umění
JUDr. Petr Kužvart, environmentální právník
Ing.arch. Jiří Mrázek, odborný pracovník Památkového ústavu středních Čech
Ing.arch. Dana Novotná, odborná pracovnice Památkového ústavu v Brně
RNDr. Jindřich Petrlík, předseda Dětí Země
PhDr. Vladislav Razím, památkář
Doc. PhDr. Helena Soukupová, prorektor Vysoké školy uměleckoprům. v Praze
Doc. Ing.arch. Jiří Škabrada, CSc., pedagog Fak. architektury ČVUT v Praze