Řešíme teď v Brně, těsně před zasedáním zastupitelstva o rozpočtu města na příští rok, jeden právní problém.
1) Má, či nemá zastupitelstvo právo omezit občana ve vystoupení k bodu rozpočet obce časovým limitem?
2) Je možné ustanovení zákona o obcích v tomto případě interpretovat tak, že omezení se týkají jen vystoupení k bodům různým od bodu rozpočet obce?

odpověď

1) Zastupitelstvo obce má podle § 96 zákona o obcích (128/2000 Sb.) vydat jednací řád a v něm stanovit podrobnosti o jednání zastupitelstva obce. Tento jednací řád by tedy měl upravovat všechna jednání zastupitelstva (tím není vyloučeno, že jednací řád bude upravovat různá pravidla podle "typu" projednávané věci).

Zákon neříká nic o tom, jestli může či nemůže jednací řád upravovat délku vystoupení (ať už zastupitele anebo občana obce). Existují argumenty jak pro tak i proti:
PRO - jistý časový limit je nutný pro zajištění řádného průběhu jednání; to, že vystoupení jednoho je časově omezeno, je ochranou práv ostatních na jejich vystoupení (tj. ochrana před celodenním vystoupením jednoho mluvčího, který by tak znemožnil vystoupit celé řadě dalších čekajících zájemců);
PROTI - jednací řád má upravovat jen organizační aspekty a ne zasahovat do samotného práva vystoupit. A protože ke stanovení časového limitu není výslovně zastupitelstvo zákonem zmocněno, nemůže jednacím řádem (podzákonné pravidlo) nijak (tedy ani délkou) omezit právo na vystoupení při zasedání;

Ten občan obce, který by tvrdil, že bylo porušeno jeho právo vyjádřit se na zasedání zastupitelstva (ať už k nějaké projednávané věci - § 16 odstavec 2 písmeno c), anebo k rozpočti či závěrečnému účtu - § 16 odstavec 2 písmeno d), by se mohl tohoto práva domáhat u soudu (podle § 4 občanského zákoníku). Není podstatné, jestli by porušení jeho práva vyjádřit se vyplývalo z jednacího řádu (přehnané časové omezení, nutnost "přihlásit se předem", možnost vyjádřit se až na konci jednání) anebo z konkrétního chování zastupitelstva při určitém jeho jednání.

Neodvažuji se předjímat, jak by soud v konkrétním případě rozhodnul - avšak myslím si, že i kdyby rozhodnul, že stanovit nějaký časový limit je přípustné, nesměl by být tento limit tak malý, aby fakticky omezoval právo vyjádřit se.

2) Je pravda, že podle § 16 odstavce 2 písmene c) má občan obce právo vyjadřovat se v souladu s jednacím řádem, a naopak že ustanovení § 16 odstavce 2 písmene d), dávající právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu a závěrečnému účtu, neobsahuje zmínku o jednacím řádu.

Avšak právo ústně se vyjadřovat k návrhu rozpočtu nebo závěrečnému účtu má občan na zasedání zastupitelstva a tedy se na něj vztahuje jednací řád bez dalšího. Výslovná připomínka jednacího řádu v písmeni c) je nadbytečná a nemá právního významu.

Jinak by tomu bylo v případě, že by zákon říkal, že na určité vyjádření se "jednací řád nevztahuje", to by pak pro takové vyjadřování neplatilo žádné omezení stanovené jen jednacím řádem, ale tak tomu není.

3) obdobně platí výše uvedené i pro
- občany městských částí statutárních měst (§ 146 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích);
- občany hlavního města Prahy (a jejích městských částí) a jejich právo se vyjadřovat (§ 7 písmena d), g), § 8 písmena d), g), § 66 a § 87 odstavec 2 zákona č. 131/2000 Sb. o Hlavním městě Praze);
- a také pro občany kraje (§ 12 odstavec 2 písmeno b) a § 44 zákona č. 129/2000 Sb.o krajích);

V Podolí 1. 12. 2003
Mgr. Pavel Černohous

[ tisk... ]