Na pozemku, který vlastníme, místní myslivecká organizace provádí honitbu. Pozemek bezprostředně přiléhá k obytnému stavení, není ovšem oplocen. Poté, co jsme byli minulý rok myslivci překvapeni (prostě se najednou objevili pod okny a vydali se na lov), požádali jsme sdružení, jestli by příští hon nemohlo ohlásit. Máme kocoura a psa, oba se volně po pozemku pohybují a neradi bychom o ně přišli (třeba jen nešťastnou náhodou).

Letos se opakovala stejná situace. Myslivci se najednou bez ohlášení objevili a vydali se na lov. Myslím, že střelba je povolena až 200m od zástavby. Pokud je toto pravda, ze strany myslivců nebyla dodržena dostatečná vzdálenost.

Rádi bychom, aby se tato situace neopakovala. S zadosti o korektní jednání jsme neuspěli. Je možné nějakým způsobem pozemek ochránit, vyřadit ho z pozemku honitby?

odpověď

Výkon práva myslivosti (tedy i pořádání honů) je možné v zásadě jen na honebních pozemcích. Zákon o myslivosti ve svém § 2 písmeni e) definuje nehonební pozemky. Honebními pozemky jsou pak (podle § 2 písmene f) všechny pozemky, které nejsou pozemky uvedenými písmeni e).

- nehonebními pozemky jsou pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy
zákon definuje nehonební pozemky podle jejich charakteru - tedy každý pozemek, který odpovídá svým charakterem uvedené definici je přímo ze zákona pozemkem nehonebním

- a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,
tedy i pozemky, o kterých je tak rozhodnuto, ač samy o sobě nesplňují zákonné znaky nehonebního pozemku

Ve vašem případě je důležité nejprve posoudit, jestli pozemek u vašeho domu je či není nehonebním pozemkem přímo podle zákonné definice. Zeptejte se na stavebním úřadě (obecním úřadě v případě obce, která nemá stavební úřad) jak je vymezeno současně zastavěné území obce (jedná se o plochu vyznačenou v územním plánu obce - viz § 10 stavebního zákona), ve kterém leží tyto vaše pozemky.

1)      Jestliže leží v zastavěné území obce (a je to sad či zahrada), pak se jedná o nehonební pozemky a myslivci tím, že na nich provádí hon, porušují zákon. Za to mohou dostat pokutu. Můžete podat návrh orgánu státní správy myslivosti, aby každému jednomu účastníkovi honu uložil tuto pokutu. V případě, že je na svém pozemku vyfotíte, nemůže ani vzniknout spor o to, jestli na něj vstoupili. Samozřejmě, ve výjimečných případech může myslivec vstoupit na nehonební pozemek, viz § 41 a § 43.

2)      Jestliže však vaše pozemky nejsou součástí zastavěného území obce a (jak píšete) nejsou nijak ohrazeny, pak podejte návrh příslušnému orgánu státní správy myslivosti aby rozhodnul o tom, že tyto vaše pozemky jsou nehonební. - Podle § 17 odstavce 2 totiž prohlásí (z vlastního podnětu anebo na návrh vlastníka) orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e)

Zákon přitom nespecifikuje důvody vlastníka prokazující jeho zájem - tedy při doslovném výkladu stačí, že o to projevíte zájem, podáte návrh, kde budete tvrdit, že tento zájem máte a příslušný orgán by měl vaše pozemky za nehonební bez dalšího prohlásit.

Samozřejmě, v praxi bude lepší, jestliže tento svůj návrh nějak odůvodníte - třeba tím, že tyto pozemky používáte jako zahradu přináležející k domu a že je to tedy nepřiměřený zásah do vašeho soukromí a také že s ohledem na způsob užívání pozemku (jako zahrada u domu) zde tedy je jednoznačný důvod zajištění vaší bezpečnosti.

Poté, co budou tyto vaše pozemky prohlášeny za nehonební, nelze na nich pořádat hon (a ani jen "procházet" při honu), lovit jednotlivě či jinak vykonávat právo myslivosti, a jestliže to nějaký myslivec poruší, páchá přestupek. Můžete podat návrh orgánu státní správy myslivosti, aby každému jednomu účastníkovi honu uložil pokutu za jeho přestupek. V případě, že je na svém pozemku vyfotíte, nemůže ani vzniknout spor o to, jestli na něj vstoupili. Samozřejmě, ve výjimečných případech může myslivec vstoupit na nehonební pozemek, viz § 41 a § 43.

Na Vinohradech, 12. 12. 2003
Mgr. Pavel Černohous

§ 2 písmeno h) zákona o myslivosti rozumí:
právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků.

sankce za porušení zákona o myslivosti jsou stanoveny v jeho § 63 a § 64

Podle § 63 odstavce 2 uloží orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 30 000 Kč držiteli loveckého lístku (tedy každému jednomu účastníkovi honu - myslivcovi), který se dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu uvedené v § 41 až 45 nebo v § 49 odst. 1; může přitom uložit zákaz činnosti do doby 2 let; při uloženém zákazu činnosti se odebere lovecký lístek; lze rovněž vyslovit propadnutí věci (tj. například zbraně).

Podle odstavce 3: byl-li přestupek spáchán opakovaně, lze uložit pokutu až do výše 60 000 Kč

Podle § 57 je na území obcí orgánem státní správy obecní úřad obce s rozšířenou působností (do jehož obvodu daná obec spadá).

(některá) pravidla lovu
Všimněte si, že ze zde uvedených ustanovení vyplývá, že myslivci mohou vstupovat na nehonební pozemky (při lovu) jen za jasně definovaných podmínek a jen se souhlasem anebo alespoň po předchozím vyrozumění majitele (či nájemce).

§ 41
Povolení lovu na nehonebních pozemcích

          (1) Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů (například zdivočelých holubů ve městech) na nehonebních pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Provedením lovu orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební pozemky prohlášené orgánem státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských (§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v oboru působnosti Ministerstva obrany.

          (2) Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.

§ 43
Dohledávka zvěře

          (1) Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa.

          (2) Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce.

          (3) Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.

[ tisk... ]