Nastal čas na humanizaci hlavních komunikací v severní části Prahy

V únoru loňského roku vláda přijala (zřejmě s vědomím a podporou pražské radnice) novou strategii Ministerstva dopravy týkající se financování dopravních sítí. Tato strategie mj. překvapivě upřednostnila výstavbu málo efektivní (leč lukrativní) jihozápadní části Pražského (vnějšího) okruhu (PO) na úkor zbrzdění přípravy a výstavby jeho nejpotřebnější a nejefektivnější severozápadní části Ruzyně – Březiněves, která by významně odlehčila i Jižní spojku. Tím se zásadně oddálily vyhlídky na zlepšení dopravní a ekologické situace v celé severní polovině Prahy. Ke zdržení SZ části PO vede i to, že investor nepřipravuje její vylepšené řešení, které prošlo procesem posuzování vlivů na životní prostředí a je k němu vydáno souhlasné stanovisko ministerstva. Ředitelství silnic a dálnic dosud připravuje původní nevhodné řešení podle Územního plánu hl.m.Prahy s umístěním MÚK Výhledy a trasy kolem Dolních Chaber těsně u obytné zástavby a navíc s rizikovým dvoupatrovým mostem přes Vltavu. Získání územního rozhodnutí pro suchdolský obchvat tak není v dohledu. Přesto je zřejmé, že pro řešení tíživé situace v severní polovině Prahy i nadále zůstává nejnaléhavější prioritou výstavba severozápadní části PO, která nejvíce odlehčí Letné, Břevnovu a Libni.

Na severozápadě nelze stavět Městský okruh (MO), dokud nebude postaven PO. V dnešní době již není možné zopakovat případ severojižní magistrály, tj. prvořadou výstavbu velkokapacitní komunikace uvnitř města. A to nejen pro existenci paragrafu o poškozování životního prostředí, ale i v důsledku nárůstu automobilové dopravy – pro tento případ není MO dimenzován a jeho provozuschopnost nelze prokázat. Odklad SZ části PO tak nevyhnutelně vede k odložení výstavby severní části MO. To ale nijak nevadí, protože tato část MO neodlehčí severojižní magistrálu a dosud sledovaná trasa MO, tzv. „Blanka“ významně neodlehčí ani Letenské náměstí, jak znovu potvrdily výsledky nového modelového výpočtu zveřejněné Ústavem dopravního inženýrství hl.m.Prahy na mimořádném jednání zastupitelstva Prahy 6.

Dalším důvodem pro zastavení přípravy MO „Blanka“ je, že bez PO se neuvolní ulice pro výstavbu hloubených tunelů MO, které jsou umístěny právě do dosavadní trasy životně důležitého II. dopravního okruhu. To se týká i tzv. 2. stavby Strahovského tunelu s mimoúrovňovou křižovatkou (MÚK) Malovanka, která však má i další závady. Kromě toho, že neúnosně zasahuje do obytného území, v ní chybí důležitý výjezd z MO od východu do Břevnova a na Strahov i napojení pro opačný směr. Tyto dopravní vztahy by musely využívat MÚK Prašný most, která by byla dopravně přetížená a tím by ohrožovala provoz na MO. Řešení MÚK Malovanka je nutné změnit i proto, že předurčuje nesmyslnou trasu „Blanka“ pro severní část MO a neumožňuje jiné než povrchové či hloubené vedení Břevnovské radiály v Patočkově ulici, které již není přijatelné pro dotčené obyvatele ani pro Městskou část Praha 6. Na Malovance je dnes potřebné jen přemostění výjezdu ze Strahovského tunelu, kterým lze pronikavě zvýšit kapacitu dnešní úrovňové křižovatky potřebnou pro uzavření průjezdu přes Malou Stranu a Křižovnické náměstí.

Změnu v pořadí výstavby jednotlivých úseků Pražského okruhu je nyní třeba využít k vyřešení zásadních námitek z hlediska životního prostředí proti barbarskému trasování MO „Blanka“ kolem Pražského hradu i navazujících úseků Břevnovské a Prosecké radiály, které je obsaženo v územním plánu podle zastaralé koncepce automobilových komunikací ZÁKOS. Vzniklé mezidobí umožní zásadně přehodnotit a „polidštit“ dosavadní návrh těchto úseků, podobně jako k tomu již došlo u Radlické radiály a MO na Smíchově. I když pro tunel Mrázovka nebyly přijaty naše návrhy na levnější čtyřpruhové řešení s bezpečným odbočením do radlického údolí vpravo (a nikoli vlevo), tato část MO působí příznivě jako obchvat dolního Smíchova, který převzal část průjezdné dopravy, aniž zhoršil situaci na navazujících komunikacích. Takové přínosy však již nemá dosavadní návrh severní části MO, která naopak vede k poškozování životního prostředí v okolních obytných oblastech (Břevnov, Dejvice, Libeň). Dokládají to modelové výpočty dopravního zatížení a znečištění ovzduší již pět let.

Proti dosavadnímu řešení v územním plánu je třeba přehodnotit umístění Břevnovské radiály kolem kláštera ve prospěch ražené varianty, vymístit Proseckou radiálu z ulice V Holešovičkách kolem nemocnice Bulovka a především změnit celý úsek MO mezi Strahovským tunelem a navrhovaným tunelem pod Vltavou. Cílem je jednak zahrnout do území chráněného Městským okruhem i centrální část Prahy 6, která si to jistě zaslouží daleko více, než např. odstavné nádraží v Michli a jednak nahradit konkurenční účinek trasy „Blanka“ vůči souběžné trase PO spoluprací první etapy MO s PO na dopravním odlehčení vnitřního města. Tím se na jedné straně odstraní devastační účinek MO „Blanka“ na okraj památkové rezervace a posílí odlehčovací účinek PO pro Letnou a na druhé straně se postupně, ale spolehlivě ochrání tř. Jugoslávských partyzánů, Vítězné náměstí i Svatovítská před průjezdnou dopravou.

Nový návrh MO s pracovním názvem „Juliska“ spojuje výhody někdejších variant P6-DUA a „Dana“ a využívá průchod pod Vltavou jako „Blanka“ s tím, že první etapa jeho výstavby vede od Strahovského tunelu do Podbaby. Druhou etapu MO „Juliska“ bude vhodné vybudovat až po dokončení hlavních komunikací v Libni a Radlické radiály. Odložení dostavby severní části MO také umožní dříve vybudovat naléhavější úpravy a úseky ve východní části Prahy, které jsou nezbytné pro odlehčení severojižní magistrály. Především jde o dostavbu Průmyslové a Kbelské na bezkolizní trasu a první etapu definitivního zaústění Prosecké radiály (ražený tunel ve směru Libeňské spojky) – viz schemata upravené koncepce 2006 a rozdílných účinků MO „Blanka“ a „Juliska“ v etapě 2010-12.

Jsme přesvědčeni, že humanizaci ZÁKOSu nemůže zastavit ani nedávné rozhodnutí pražského zastupitelstva o vynaložení dalších přibližně tři čtvrtě miliardy korun na nesmyslnou trasu MO „Blanka“ a nevyhovující řešení MÚK Malovanka.

V Praze dne 12. prosince 2005
Jiřina Juláková
předsedkyně sdružení