K délce platnosti stanovisek EIA vydaných podle zákona č. 244/1992 Sb.
(chceme-li, aby bylo stanovisko vůbec použitelné,
musíme přijmout časové omezením jeho platnosti)
S účinností
zákona č. 100/2001 Sb.
(od 1. 1. 2002) byla zrušena celá část zákona č. 244/1992 Sb. upravující posuzování záměrů — tzv. projektová EIA. (ke dni 1. 5. 2004 byl zákon č. 244/1992 Sb. zrušen celý). Otázkou, kterou se dále budu zabývat je, jestli stanoviska k záměrům vydaná podle zákona č. 244/1992 Sb. jsou stanovisky, na které se vztahuje úprava zákona č. 100/2001 Sb. a to zejména omezení doby platnosti stanoviska na 2 roky (§ 10 odstavec 3 zákona č. 100/2001 Sb.).
Za prvé je nutno vycházet ze skutečnosti, že zákonodárce zachoval v nové zákoně o posuzování terminologii předchozího zákona — výsledek procesu je nazýván i nadále “stanovisko”, pouze došlo ke změně procesu vedoucího k jeho vydání a částečně byl i upraven okruh záměrů, které podléhají posuzování. Zákonodárce přitom výslovně nevyloučil, že by stanoviska vydaná podle dřívějšího zákona pozbyla platnosti a nebyla nadále použitelná jako odborný podklad (jak byla a jsou vydávána) pro další rozhodování.
V případě, že bychom popřeli kontinuitu stanovisek, znamenalo by to pro ty, kteří hodlají realizovat svůj záměr a získali již stanovisko EIA podle zákona č. 244/1992 Sb., nehospodárnou a šikanózní obstrukci. Neboť jestliže stanovisko podle zákona č. 244/1992 Sb. není stanoviskem ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., pak každý, kdo sice prošel procedurou podle zákona č. 244/1992 Sb. (a dosud nezískal následné konečné rozhodnutí povolující realizaci záměru) musí opakovaně postoupit proceduru posuzování vlivů (nyní podle zákona č. 100/2001 Sb.), protože stanovisko podle dřívějšího zákona nemůže nahradit stanovisko podle nového zákona. Oznamovatel totiž nemá stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb. a bez něj nemůže získat žádné další rozhodnutí — viz § 10 odstavec 4 zákona č. 100/2001 Sb.
Popření kontinuity stanovisek je dále v rozporu se systematickým výkladem zákona č. 100/2001 Sb. V jeho přechodném ustanovení § 24 odstavci 2 je stanoveno, že posuzování zahájená před účinností zákona č. 100/2001 Sb. mají být dokončena podle zákona č. 244/1992 Sb. — toto ustanovení nelze vyložit jinak, než že pouhá změna procesu nemá vliv na charakter a použitelnost výsledného aktu. Kdyby tomu bylo jinak, zákonodárce by tímto vlastně stanovil, že mají být zcela zbytečně dokončeny procesy a vydány akty, které (pro svou odlišnost od “stanoviska úzce podle zákona č. 100/2001 Sb.) nemají žádného právně relevantního využití (jak je ukázáno v předchozím odstavci).
Z obou předchozích odstavců jednoznačně vyplývá, že popření kontinuity stanovisek vede k absurdním závěrům. A contrario proto musíme dovodit, že existuje kontinuita stanovisek, tedy stanovisko vydané v procesu podle zákona č. 244/1992 Sb. je stanoviskem i podle a pro zákon č. 100/2001 Sb. a že se na něj uplatní i omezení stanovená pro stanoviska tímto zákonem č. 100/2001 Sb. — tedy i časové omezení jeho platnosti na dva roky s množností prodloužení.
Pro nedostatek výslovné zákonné úpravy je dále nutno dovodit počátek běhu dvouleté lhůty pro stanoviska vydaná v procesu podle zákona č. 244/1992 Sb. Vlastnost “dvouleté platnosti” stanoviska vznikla až nabytím účinnosti zákona č. 100/2001 Sb., v případě, že bychom za počátek běhu této dvouleté lhůty označili den který byl 1. lednem 2002 přiznali bychom zákonu č. 100/2001 Sb. retroaktivní účinky (v neprospěch subjektů zákona) — takováto retroaktivita by však musela být zákonem stanovena výslovně. Protože však zákon výslovnou úpravu neobsahuje, počala stanoviskům vydaným před 1. lednem 2002 běžet dvouletá lhůta platnosti právě tímto dnem a jejich platnost skončila 1. ledna 2004 (jestliže nebyla mezitím prodloužena anebo nebyl přerušen její běh). Stanoviskům, vydaným na základě přechodného ustanovení podle procesu stanoveným zákonem 244/1992 Sb. avšak až po účinnosti zákona č. 100/2001 Sb. počala tato lhůta běžet od jejich vydání — stejně, jako by byla vydána podle procesu stanoveného zákonem č. 100/2001 Sb.
V Podolí 29. 6. 2004
Pavel Černohous
Ateliér pro životní prostředí
Ve svahu 1, 147 00, Praha 4 — Podolí