K rozdílu mezi pojmy „záplavové území“ podle vodního zákona a „zátopové území“ použitému v územním plánu hl. m. Prahy
podobně i vůči územním plánům jiných obcí

Jedná se o rozdílné pojmy s velmi odlišným obsahem. V zásadě „záplavové území“ má být podle vodního zákona určováno podle existujícího stavu v území podle zkušenosti, které všechno území a jak intenzivně bylo zaplaveno. Naopak pojem „zátopové území“ použitý v územním plánu hl. m. Prahy je plocha, u které je plánováno, že bude ponechána zatápění v případě, že přijde velká voda (po zbudování nějakých protipovodňových ochrana či bez jakéhokoli budování).

„Zátopová území“ jsou vymezena výkresem č. 4 a 9, jejich kategorizace ve výkresu č. 33 územního plánu. (viz oddíl. 9 přílohy č. 1 vyhlášky 32/1999 Sb. HMP). Územní plán se odvolává na dřívější d¨vodní zákon — avšak zátopová území, tak jak je má vymezena jsou plánem a ne popisem skutečně povodní ohroženého území.
K odkazu na dřívější vodní zákon č. 138/1973 Sb. je nutno poznamenat, že tento v ustanovení § 13 odstavce 2 stanovil, že „Zátopová území… stanoví na návrh správce toku vodohospodářský orgán a oznamuje je příslušným stavebním úřadům a dotčeným místním národním výborům.“ — nestanovoval však nijaká kriteria pro jejich stanovení a proto mohly být za NE–zátopová území označeny i ty pozemky, které jsou hned na břehu řeky, ta je pravidelně zaplavuje, ale protože se vodohospodářský orgán dohodl, že až se zbuduje na břehu hráz, že na ně voda nepůjde a protože zbudování je v plánu, tak to vlastně zátopové území není…

Pojem „záplavová území“ je nově zaveden ustanovením § 66 vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) a jedná se o „administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou.“ Rozsah záplavových území je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Zákon želbohu nestanoví žádnou lhůtu, do které by měl být správcem podán návrh na jejich stanovení či do kdy by je měl vodoprávní úřad stanovit. Nicméně můžeme psát podněty vodoprávnímu úřadu, neboť tento má pravomoc uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh (v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí).
Oproti dřívější úpravě je tak přímo v zákoně stanoveno kriterium, podle kterého mají být tato záplavová území vymezena. Je to objektivní kriterium a rozhodně je splněno na každém pozemku, který byl někdy v minulosti zaplaven povodní a který v současnosti není fakticky nějak před zaplavením chráněn.
Podle zákona (§ 66 odstavec 2) má vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku (v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů) vymezit aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. — zákon opět stanoví objektivní kriterium pro jejich vymezení (i když nepříliš konkrétní…).

(3) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

(5) Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební úřady při své činnosti vycházet zejména z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.

(7) Na stanovení záplavových území se nevztahuje správní řád.

§ 67
Omezení v záplavových územích

(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury.

(2) V aktivní zóně je dále zakázáno a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

(3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

§ 68
Území určená k rozlivům povodní

(1) Pro účely zmírnění účinků povodní může vodoprávní úřad jako preventivní opatření v záplavovém území na podkladě plánu oblasti povodí místo jiných opatření na ochranu před povodněmi rozhodnutím vymezit území určená k rozlivům povodní.
(2) V rozhodnutí o stanovení území určených k rozlivům povodní omezí vodoprávní úřad po projednání s dotčenými úřady státní správy právo užívání pozemků a staveb v tomto území.
(3) Za omezení užívání pozemků a staveb náleží jejich vlastníkům náhrada. V případě potřeby může vodoprávní úřad podat ve veřejném zájmu návrh na vyvlastnění dotčených pozemků a staveb, případně může podat stavebnímu úřadu návrh na vyhlášení stavební uzávěry.

V Podolí 5. května 2003

Mgr. Pavel Černohous